MŽP vydalo dubnové číslo Věstníku
Na webových stránkách Ministerstva životního prostředí naleznete další číslo Věstníku MŽP.
Obsahem třetí částky je:
- Metodická instrukce odboru adaptace krajiny na klimatickou změnu a odboru legislativního MŽP k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, upravující povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les a ukládání náhradní výsadby,
- Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP, kterým se stanoví seznam reprezentativních měřicích lokalit pro vyhlašování vzniku nebo ukončení smogových situací.
Aktualizace metodické instrukce se týká především problematiky kácení dřevin provozovateli drah kvůli zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze, které musí být v souladu s ust. § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), oznámeno orgánu ochrany přírody nejméně 15 dnů předem před zamýšleným kácením, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin. Orgán ochrany přírody však tak může učinit, na rozdíl od ostatních možností kácení dřevin dle § 8 odst. 2 ZOPK, pouze se souhlasným závazným stanoviskem drážního správního úřadu. Konkrétně je předmětem aktualizace bodu 3.3.5 zohlednění významného judikátu Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 227/2020 – 39 ze dne 14. září 2021. Podle něj platí, že při hodnocení potřebnosti kácení dřevin rostoucích v blízkosti železniční dráhy musí správní orgány zohlednit jednak účel bezpečnosti provozu, jednak účel ochrany přírody a krajiny a s nimi související veřejné zájmy. Nadále proto zůstává úkolem orgánu ochrany přírody, aby náležitě zjistil skutkový stav a v souladu s požadavky na ochranu dřevin rozhodl, zda je kácení dřevin potřeba pozastavit, omezit nebo zakázat. Povinnosti řádně zjistit skutkový stav jej nezbavuje ani to, že konečné rozhodnutí přijímá na základě závazného stanoviska drážního úřadu. Případné kácení dřevin u železničních drah nemá být prováděno plošně a schematicky pouze s ohledem na výšku stromů a jejich vzdálenosti od trati, nýbrž musí být podloženo konkrétními skutkovými zjištěními, z nichž hrozící nebezpečí pádu stromů vyplývá.
Částečně byl rovněž aktualizován bod 6.5 zabývající se postupem podle § 8 odst. 4 ZOPK (kácení v krajní nouzi). Konkrétně jde o případy, kdy ten, kdo provedl kácení nedoložil skutečnosti nasvědčující tomu, že byly splněny podmínky pro postup podle jmenovaného zákona, a je tudíž na místě vést řízení o uložení pokuty. V takových případech nelze nedoložení těchto skutečností ze strany oznamovatele považovat za důkazní nouzi na straně orgánu ochrany přírody pro vedení řízení o uložení pokuty.
V neposlední řadě se metodická instrukce věnuje i problematice důsledku přijetí zákona č. 364/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie v oblasti invazních nepůvodních druhů (zejména části první, bodu 6. a části třetí bodu 1.), účinného od 1. ledna 2022, na povolování kácení dřevin podle § 8 ZOPK. V poznámce pod čarou k bodu 1.1 jsou vyjmenovány případy, kdy se v případě kácení pajasanu žlaznatého neuplatní postup podle § 8 ZOPK (povolování kácení).