Regulované látky

LÁTKY, KTERÉ POŠKOZUJÍ OZONOVOU VRSTVU ZEMĚ

Regulované látky se začaly ve velkém rozsahu používat ve druhé polovině minulého století v souvislosti s rozvojem chladírenského průmyslu (ledničky, mrazničky) a nárůstem množství vyráběných klimatizací. Využívaly se také v protipožární ochraně, jako nadouvadla izolačních pěn, v zemědělství proti škůdcům a chorobám, v nátěrových hmotách jako rozpouštědla, ve zdravotnictví jako hnací plyn inhalátorů apod. Nejvíce emisí se do atmosféry dostalo do konce 80. let 20. století, kdy se na základě výskytu tzv. ozonové díry nad Antarktidou začalo výrazně omezovat používání téměř stovky látek prostřednictvím Vídeňské úmluvy (1985) a Montrealského protokolu (1987). V současné době se podařilo snížit celosvětovou výrobu a spotřebu oproti 80. letům 20. stol. o 98%.

Regulované látky obsahují chlor či brom. Známé jsou pod označením „freony“ (tzv. CFC a HCFC látky), halony a další. Jejich vliv na ozonovou vrstvu se charakterizuje hodnotou potenciálu poškozování ozonové vrstvy (ODP z anglického ozone depleting potential). Kromě toho jsou všechny regulované látky významnými skleníkovými plyny. Tyto látky mají při vypuštění do atmosféry různou dobu životnosti, od jednotek po stovku let.

Základním předpisem EU je nařízení (ES) č. 1005/2009, které primárně stanovuje zákaz výroby, uvádění na trh a použití regulovaných látek. Zároveň však v souladu s Montrealským protokolem stanovuje výjimky, které některé činnosti povolují, a pro tyto výjimky určuje pravidla jejich používání.

Za určitých podmínek jsou umožněna tato používání regulovaných látek:

  • Vstupní suroviny (látka, která je předmětem chemické transformace v procesu, při kterém je zcela změněna proti svému původnímu složení)
  • Technologická činidla (procesy specifikuje příloha č. 3 nařízení)
  • Laboratorní a analytická použití: každý podnik, který používá regulované látky k tomuto účelu, musí být zaregistrovaný u Evropské Komise. Databáze je dostupná zde. Seznam činností, které jsou a nejsou považované za základní laboratorní použití regulovaných látek je uveden v nařízení Komise (EU) č. 291/2011
  • Kritická použití halonů: nařízení Komise (EU) č. 744/2010 stanovuje výjimky pro použití těchto látek, které se využívají zejména pro požární ochranu v letectví, vojenské technice apod. Jejich dovoz do/vývoz z EU je povolen pouze na základě udělené licence Evropskou Komisí. Více informací je k dispozici zde. Sebrané použité halony jsou v rámci ČR shromažďovány v Halonové bance situované v Chebu.

V současné době stále existuje řada zařízení, která v sobě obsahují některou z regulovaných látek. Nejčastěji se jedná o typ označovaný HCFC (hydrofluorchloruhlovodíky). Zařízení s obsahem těchto regulovaných látek bylo možné do konce roku 2014 také opravovat a látku HCFC v případě nutnosti doplňovat. Od 1. ledna 2015 však platí úplný zákaz jejich použití pro servisní účely. Více informací je uvedeno v přiloženém dokumentu Informace k nakládání s regulovanými látkami od 1. ledna 2015. Pro zařízení s obsahem regulovaných látek platí před jejich demontáží nebo likvidací povinnost látky znovuzískat (odsát) za účelem jejich zneškodnění.

Na národní úrovni je oblast regulovaných látek a nakládání s nimi právně upravena zákonem č. 73/2012 Sb. a vyhláškou č. 257/2012 Sb.