Povodňové mapy a stanovené záplavové území

Na Ministerstvo životního prostředí se obracejí občané i úřady s dotazy ohledně Povodňových map od České asociace pojišťoven a jejich vztahu ke stanoveným záplavovým územím.

Česká asociace pojišťoven (dále jen ČAP) na svých stránkách uvádí následující: „Povodňové mapy slouží pojistitelům jako primární zdroj pro tarifikaci rizika povodně a záplavy na území České republiky. Členské pojišťovny ČAP využívají systém jako jeden ze zdrojů pro kalkulaci cen pojistného u majetkového pojištění. Rizikové zóny záplav ukazují míru rizika zasažení povodní v dané lokalitě z pohledu pojistného trhu. Použití povodňových map pro jiné účely než pro účely pojištění může být zavádějící. Informace uvedené v mapách jsou standardem ČAP, od něhož se mohou pojišťovny odchýlit v souladu s vlastní obchodní strategií.“

Jedná se tedy o produkt, který pojišťovny jako soukromé subjekty používají při své činnosti a na který se nevztahuje povinnost zpracování podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Metodika a postup stanovování Povodňových map je čistě věcí pojišťoven, které produkt využívají.

Stanovená záplavová území jsou podle § 66 vodního zákona, ve znění pozdějších předpisů, administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah stanovuje na návrh správce vodního toku příslušný vodoprávní úřad. Podkladem pro stanovení záplavového území je studie odtokových poměrů, ve které je pomocí metod hydraulického modelování říčního proudění navržen rozsah záplavového území na průtok s danou dobou opakování. Způsob a rozsah zpracovávání studie je stanoven vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 236/2002 Sb. Závazně záplavové území stanovuje vodoprávní úřad formou opatření obecné povahy dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Vodoprávním úřadem stanovená záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně dané doby opakování zaplavena vodou, vycházejí z vodního zákona a jsou na ně navázána další zákonná omezení. Záplavová území stanovená v souladu s vodním zákonem a příslušným prováděcím předpisem spadají do oblasti veřejnoprávní regulace, nikoliv do oblasti soukromoprávní, a z hlediska plnění povinností zakotvených vodním zákonem jsou určující.

Povodňové mapy naproti tomu ukazují míru rizika zasažení povodní v dané lokalitě z pohledu pojistného trhu, jsou produktem pro soukromé společnosti při výkonu jejich podnikatelské činnosti (pojišťovnictví). Na rozdíl od záplavových území stanovených vodoprávním úřadem mapují vedle rizika vybřežení vodních toků i související záplavy zpětným vzdutím přes kanalizační systém nebo záplavy způsobené přívalovými dešti. Současně počítají s většími povodněmi, než administrativně stanovená záplavová území.