Stockholmská úmluva – další krok k bezpečnějšímu nakládání s chemickými látkami

Ve dnech 25. – 29. dubna 2011 se v Ženevě konalo již 5. zasedání konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech. Jejím cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí před škodlivými vlivy perzistentních organických polutantů (POPs), tedy toxických látek schopných dlouhodobě setrvávat v životním prostředí, přenášet se na velké vzdálenosti a kumulovat se v živých organismech.

Prezidentem konference, která se konala v době 10. výročí sjednání úmluvy, byl zvolen Ing. Karel Bláha, CSc, ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod MŽP. Na konferenci se sjelo více než 700 účastníků ze 127 států světa. Delegace ČR se podílela na tvorbě stanovisek EU a vyjednávání za EU a zároveň koordinovala jednání střední a východní Evropy, kterou zastupovala v byru Úmluvy. Zástupci Regionálního centra Úmluvy pro přenos znalostí, zkušeností a technologií, které je v Brně, prezentovali expertní databázový systém GENASIS jako příklad úspěšných synergií v rámci doprovodné akce.

Mezi nejdůležitější výstupy konference patří zařazení endosulfanu do přílohy A Úmluvy, s výjimkami. Počet látek, které budou Úmluvou regulovány, se tak zvýší na 22. Před vstupem této změny v platnost zajistí MŽP její řádné projednání na národní úrovni.

Pozornost byla věnována mimo jiné problematikám DDT a PCB. Rozhodnutí reflektují posun role sekretariátu Úmluvy při implementaci souvisejících aktivit. S ohledem na objem prostředků nutný pro účinná implementační opatření je kladen důraz na spolupráci s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a dalšími organizacemi. Sekretariát Úmluvy by měl hrát spíše koordinační roli.

Konference rozhodla o zvýšení počtu regionálních centrech Stockholmské úmluvy pro přenos zkušeností a technologií z 8 na 15. Nová centra jsou zejména v Africe (Alžír, Dakar, Nairobi, Pretórie), Asii (Teherán, Nagur v Indii) a předběžně bylo schváleno také centrum v Moskvě. Schválení moskevského centra je však podmíněno dokončením ratifikačního procesu v Rusku.

Úspěchem je pokračování procesu „synergií“, tzn. posilování spolupráce s dalšími mnohostrannými environmentálními smlouvami zaměřenými na problematiku chemických látek a odpadů, Basilejskou úmluvou o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování a Rotterdamskou úmluvou o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu. V roce 2013 proběhne mimořádné společné zasedání, které přezkoumá přínosy synergií a výhod společného výkonného tajemníka sekretariátů těchto smluv. Společný výkonný tajemník Jim Willis byl do funkce jmenován pouhý týden před zahájením konference. Smluvní strany mu uložily, aby do konce roku 2011 navrhl změny v sekretariátech smluv s cílem uspořit na administrativě a maximálně využít prostředky na aktivity .

Neúspěchem konference je odklad jednání o mechanismu pro přezkum nedodržování Úmluvy. Cílem EU je vytvoření transparentního mechanismu poskytujícího pomoc smluvní straně, u které bude zjištěno neplnění Úmluvy. Některé rozvojové státy však podmiňují jednání o mechanismu dodatečnými finančními zdroji na implementaci Úmluvy.

Další konference se uskuteční v roce 2013 opět v Ženevě.