ČT Otázky Václava Moravce: Péče o krajinu (1.)

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

I to jsou témata, o kterých se po dnešních Otázkách začne mluvit s nadhledem a v souvislostech. Ještě jednou vám všem divákům zpravodajské 24 hezké nedělní odpoledne. Druhá hodina Otázek právě začíná. Ještě jednou vítejte. Peníze za suchu. Peníze za povodně. Není snad rok, kdy by vláda nekompenzovala zemědělské škody kvůli počasí. Nejinak je tomu i v roce letošním.

Marian JUREČKA, ministr zemědělství /KDU-ČSL/ /6. 9. 2017/

--------------------

V České republice ten součet škod za obiloviny, řepku, trvalé travní porosty, kukuřice na zeleno a na siláž činí v tento okamžik ty odhady částku v intervalu 7,2 až 7,7 miliardy korun. Teoreticky bychom podle našich odhadů mohli kompenzovat až částku 4 miliardy korun, ale s ohledem na určitou realitu možností státního rozpočtu nevidím, že by takováto částka byla uvolnitelná.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Konstatoval v tomto týdnu v Poslanecké sněmovně ministr zemědělství České republiky Marian Jurečka. Pozvání k diskusi přijali ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. Vítejte, pane ministře, hezký dobrý den.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Krásné nedělní odpoledne, dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Vítám i ředitele Lesů České republiky Daniela Szóráda. Vítejte po čase v Otázkách. Hezké dobré odpoledne.

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

A mé pozvání přijal i biolog David Storch. Vítejte, hezký dobrý den.

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR

--------------------

Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Začnu u vás, pane ministře. Máte spočítány, když tady v první hodině byla řeč o koncepcích, kolik se vydává na různé ty nápravy škod a kolik se přitom dává na odstranění toho problému? Že to je zkrátka nepoměr?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Tak vy jste si určitě dobře všiml, že to řekl Marian Jurečka a ne já...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Ale vy jste vicepremiér a on je řa...

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Já jsem tam za ním seděl, teda...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Je řadovým ministr.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Tvářil jsem se na to vážně. Tak teď se, teď se samozřejmě hovoří o částkách, řekněme, kolem těch, do, do 10 miliard korun ročně. Že ta realita bude určitě výrazně nižší, to, co je státní rozpočet schopen kompenzovat. Myslím si, že teď jsme měli ve vládě, teď jsme měli ve vládě to postižené mrazem řady plodin na jaře, tam se hovořilo asi o 200 milionech korun, tam to bylo řádově nižší. Tady teda kolega Jurečka hovořil o 7 miliardách. Co já vím, tak momentálně to, ten oficiální požadavek na vládu byl asi 1,5 miliardy. Takže nicméně, kdybychom si sečetly ty reálné tedy požadavky třeba, které vyslovuje Agrární komora, tak teď to nebylo o povodních, bylo to o suchu, tak se můžeme pohybovat v těch částkách řádově miliard korun, možná do těch 10 miliard.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

A přijde vám, že dostatečně akcentujeme odstraňování těch možných příčin, než to, že vždy, když dojde k nějakému výkyvu počasí, tak se schvaluje na vládě, potažmo v Poslanecké sněmovně přerozdělování peněz zemědělcům nebo kompenzace škod zemědělcům?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Víte, já nechci, nechci dělat nějaké levné vtípky. Ono se říká, že vždycky největším nepřítelem zemědělce, ale takřka po celé Evropě, se vždycky říká, že je jaro, léto, podzim, zima, protože buď se urodí moc nebo se urodí málo. Ten trh je velmi složitý. Nicméně bychom byli úplně objektivní.  Je jasné, že zemědělci prostě nemají moc nad tím, aby ovlivnili počasí, ty, ty extrémy řekněme, ať už teplotní nebo, nebo bouře, povodně, sucho,  se tady prostě vyskytují a bohužel se budou vyskytovat čím dál tím víc. Určitě čeští zemědělci, nebo čeští a moravští zemědělci nejsou jediní v Evropě, kteří dostávají kompenzace za sucho, nebo za povodně. Myslím si, že v okolních zemích je, nebo jsem přesvědčen, že dostávají také. A teď jde opravdu o to, co můžeme udělat a já si troufám říct, že začínáme s tím dělat relativně hodně, ale začínáme ze setrvačností možná 20 let, k tomu se určitě dostanem, v rámci dopadů, tedy klimatické změny nejenom na zemědělství, aby, aby to bylo daleko víc ty peníze investované do té prevence a prostě ne už do těch následků. Ale buďme úplně upřímní, pokud přijde něco takového jako prostě jarní mrazy tohoto typu, nebo, nebo opravdu extrémní povodeň nebo naopak extrémní sucho, tak ta možnost zmírnění té mitigace a navíc ta setrvačnost časová, nám neumožní, aby se, aby prostě ty dopady jako nebyly žádné. Můžeme je zmírnit, nemůžeme je určitě dostat na nulu.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Ano, ono hůř se zmírňují následky těch jarních mrazů, ale když zůstaneme u sucha či u povodní, tak tam je možné ty následky zmírnit. Věnuje podle vás, stát dostatečně pozornost právě zmírňování těch následků v té dlouhodobější perspektivě?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR

--------------------

Ono se o tom teď poměrně hodně mluví, to, to je určitě je pravda, že existuje spousta materiálů, spoustu komisí, které se tomu věnují. Ovšem otázka je, do jaké míry se ty věci realizují. Na druhou stranu, já bych řekl, ono se o tom mluví relativně krátce, takže ono je těžké už vidět nějaké konkrétní kroky, jo, prostě ty, o těch extrémech mluvíme opravdu poslední dekádu. Ale co se týče třeba těchhle těch extrémních změn souvisejících se změnami klimatu, tady je dobré si uvědomit to, že ony nejsou všechny negativní. Jo, že ono vlastně dneska jsme v situaci, kdy do, kdy klimatické změny jsou docela dobrá výmluva pro spoustu složek společnosti. Ale spoustě složek to třeba docela dobře prospívá. Vinaři mají dobré úrody, samozřejmě, když jim nepřijde ten dubnový mráz, jako bylo letos, ale vlastně je to trošku zvláštní situace, že my kompenzujem ty ztráty, ale přitom jsou tady další efekty těch globálních změn, které jsou naopak pozitivní, no a těm zemědělcům samozřejmě necháme vydělat. To znamená z toho hlediska je to taková zvláštní situace. Neříkám...

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

A my bychom se přece změnám toho klimatu měli přizpůsobit, protože, když říkáte, že samotné ty změny přinášejí i, i nejen stinné, ale i pozitivní stránky?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR

--------------------

Samozřejmě, akorát, že pokud by změny klimatu spočívaly jenom v oteplování, tak je to, tak je to docela jednoduché, je to předpověditelné a dokonce se lze předpovědět, že to povede k nějakým, k vylepšení, třeba k větším úrodám a tak. Problém je, že ty klimatické změny hlavně spočívají v těch extrémech a těm se nejde jako úplně limitně přizpůsobit. Prostě, když přijde obrovská povodeň, něco se s tím dá dělat, nemusíme stavět zrovna v nivách a tak dále, ale úplně přizpůsobit se tomu nedá. To znamená, dají, dají se, je potřeba o tom uvažovat, je potřeba vědět, že ty extrémy tady budou, ale nedá se vyhnout všem extrémům. To znamená ty situace, kdy jedna plodina třeba nebude prostě, prostě vůbec nevzejde kvůli těmto extrémům nastane. Ovšem na druhou stranu se může stát, že prostě jiné plodiny na tom budou o to, o to lépe. To znamená je trošku potřeba se zamyslet, ty kompenzace, jestli trošku nepřeháníme v tomhlectom ohledu.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

A máme výrazné zpoždění při srovnání s jinými zeměmi? Rakousko, Německo z toho vašeho pohledu přizpůsobení se změnám klimatu, respektive zmírňování následků, o čemž bude tato hodina?

David STORCH, biolog, ředitel Centra pro teoretická studia UK a AV ČR

--------------------

Ony ty země se v tom poměrně hodně liší. Tady je taky dobré si uvědomit, teď se mluví o tom hlavně v souvislosti se suchem. Ale sucho jsme si začli uvědomovat až v létě 2015, to jest přesně před 2 lety. To znamená tady určitě máme zpoždění, ale nemůžeme nemít zpoždění, to začalo opravdu teď.

Václav MORAVEC, moderátor

--------------------

Pane ministře?

Richard BRABEC, ministr životního prostředí, místopředseda hnutí /ANO/

--------------------

Jestli můžu jenom krátce doplnit. My už jsme o tom suchu i tady vlastně spolu několikrát mluvili a já si myslím, že ten problém je v tom, že Česká republika se začala po roce 1997, po těch prvních katastrofálních povodních rychle a po roce 2002 už velmi rychle připravovat na povodně. Ale nezareagovalo se na to, což už tenkrát vědci říkali, že sucho a povodně jsou jenom dvě strany jedné mince. To znamená, začalo se i politicky, finančně samozřejmě tlačit na to, aby ta příprava byla daleko víc na protipovodňovou ochranu, ale takřka proti suchu se nic nedělalo. Troufám si říct, že s tím jsme začali až my. Opravdu a kdyby se jako tato vláda, ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství jsme vlastně připravili celou řadu koncepčních materiálů, ale nejenom připravili a nechali schválit vládou, ale taky začali realizovat. Obnovili jsme stovky nových vodních nádrží, děláme prostě celou řadu opatření ve všech oblastech. Ale ta setrvačnost je obrovská a já chci jenom říct jednu věc, kterou tady samozřejmě všichni vnímáme, z České republiky, nebo dřív z Československa, nebo možná ještě za Rakouska-Uherska takřka, se cíleně odváděla vody z krajiny, 100 let jsme odváděli, možná víc jak 100 let jsme odváděli vodu z krajiny, vysušili jsme milion hektarů mokřadů, milion hektarů, dneska máme 3,5 milionů hektarů zemědělské půdy. To jsou obrovská čísla a nejednou se chce, aby opravdu takřka ze dne na den nebo z roku na rok, ale ani tak to prostě není možné, se to úplně změnilo. Že najednou chceme zadržet vodu v krajině, ale prostě ten stoletý proces nezměníme okamžitě.

Václav MORAVEC, moderátor

-------------------- A vy jste to, pane ministře zmínil, že se málo, málo naslouchalo odborníkům, především ta politická reprezentace, protože ať už to jsou klimatologové, nebo odborníci na lesnictví, tak říkali, a měli propočítány modely, co může sucho způsobit. Podívejme s na aktuální data, která se týkají letošního srpna, jak to se suchem vypadá. V polovině srpna se výjimečné až extrémní sucho objevovalo jen zřídka na jihovýchodě Moravy. 20 srpna se již tato oblast sucha rozšířila na takřka celý jih a jihovýchod Moravy a počínající sucho se objevilo i v západních Čechách. Na konci srpna, a teď už to vidíte, na jihu a ve středu Moravy extrémní sucho. Déšť z minulého víkendu situaci sice zlepšil, ale ve středu Moravy výjimečné a extrémní sucho zůstalo. Proti suchu ale nebojují jen zemědělci, kterým pomáhá ministerstvo zemědělství, ale také ministerstvo životního prostředí a rok 2015, který tady byl zmíněn, tak byl tím prvním extrémním, kdy odborníci říkají: my jsme takové sucho v tomto mírném podnebném pásmu očekávali až na rok 2050. To extrémní sucho například, pane řediteli, pokud se nemýlím, vám způsobilo výrazné kůrovcové kalamity, s nimiž se potýkáte například v Jesenících, není-li již pravda?

Daniel SZÓRÁD, generální ředitel, Lesy České republiky

--------------------

Tak je to tak. Já bych rád řekl, že já jsem tady vlastně zástupce z praxe v tuhle chvíli a klimatická změna se skloňuje vlastně ve všech pádech a my jsme ti, kteří ji vlastně v realitě zažívají. Je pravda, že rok 2015 byl možná ten, který to všechno ještě vyhrotil, ještě to všechno umocnil, nicméně ta záležitost je skutečně dlouhodobá a my na některých lesních správách například Opava, Vítkov, tak registrujeme potíže z měnícím se klimatem už delší dobu, a to samozřejmě mění nároky na lesní dřeviny. Rok 2015 byl skutečně extrémní a ten extrémní rok způsobil, že se sucho projevilo s velikou intenzitou, ta intenzita byla opravdu, opravdu veliká. Já jsem si tady připravil přehledy vlastně několika let po sobě, vždycky k měsíci srpnu, rok 2014 byl poměrně bezproblémový, ale 15 byl naprosto dramaticky jiný a je potřeba říci, že od té doby se to s námi táhne, že to sucho neustále v různých obměnách, s různou intenzitou, ale relativně intenzivně stále pokračuje. Ale je potřeba říci, že sucho je jenom jeden z faktorů, který ve finále způsobuje chřadnutí porostu. Tady by se nikdo nechtěl ani vůbec bychom, byli bychom hodně neradi, kdybysme se schovávali za pojem klimatická změna a říkali bychom, že všechno, co se dneska odehrává v přírodě, je způsobeno jen a pouze klimatickou změnou. Je to prostě konglomerát věcí, kdy klimatická změna je tím startovačem, ale ve finále je to kůrovec, kdy kůrovec je potřeba říci, že je druhotný škůdce, to je sekundární škůdce, se kterým si zdravý smrkový les, zdravý strom poradí, protože ho zalije mízou a toho, toho škůdce zlikviduje. Pokud se k tomu ovšem přidá nedostatek sucha, možná fruktifikace, která v roce 2015 byla a tento rok je, si ji můžete všimnout, že je znova, václavka, což je onemocnění kořenového systému, tak ty porosty, ty stromy jsou oslabeny a tam pochopitelně už kůrovec vlastně dovršuje to, to dílo zkázy.