ČT 1, Události: Obavy o spodní vodu

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

Ještě jednou dobrý večer z Frýdlantského výběžku. Z oblasti, která se právě teď obává o vodu. Zdroj nejistoty místních lidí je tamhle vzadu, elektrárna a důl Turow. Voda podle zdejších starostů totiž mizí právě kvůli těžbě hnědého uhlí a ta se má teď rozšířit ze současných 45 kilometrů čtverečních na 55. Zdejší radnice s tím pochopitelně nesouhlasí stejně jako se změnou územního plánu. O dolu už se v minulosti mluvilo i na vládní úrovni. Hovořili o něm premiér Bohuslav Sobotka se svou polskou kolegyní Beatou Szydlovou. Nicméně místní jsou přesvědčení, že rozšíření už se skutečně a opravdu připravuje. A dokládají to tím, co denně vidí kolem sebe.

Vladimír STŘÍBRNÝ, starosta Heřmanic /SLK/

--------------------

Tadyhle byl les, to bylo zarostl, to vloni se vykácelo a začali už vloni odkrývat tuhle tu hlušinu.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu /ODS/

--------------------

Se odtěžuje vrch mezi silnicí u Oldřichova na hranicích a tím stávající těžebním prostorem a to znamená fakticky rozšiřování dolu.

Vladimír STŘÍBRNÝ, starosta Heřmanic /SLK/

--------------------

Ta pravá strana potom toho dobývacího prostoru půjde až k týhle tý silnici.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka

--------------------

Zatímco dnes důl od česko-polské hranice dělí 1 kilometr, po rozšíření to má být pouhých 300 metrů. Postupně půjde těžba až do hloubky 80 metrů pod úroveň hladiny moře. A to by znamenalo pokles podzemní vody.

Josef HORINKA, starosta Hrádku nad Nisou /SLK/

--------------------

Ztrácejí se potoky, ztrácí se podzemní voda. A já jsem přesvědčený, že to je vlivem tohoto dolu.

Vendula BENEŠOVÁ, obyvatelka Václavic

--------------------

10 let zpátky tam bylo minimálně metr, metr dvacet prostě tý vody víc, takže voda prostě jde dolů.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka

--------------------

Tohle byl ještě před léty potok v Oldřichově na Hranicích. Teď jdu úplně vyschlým korytem.

Lenka AUGUSTOVÁ, obyvatelka Oldřichova na Hranicích

--------------------

I vlastně po deštích, když by se řeklo, že se naprší, tak stejně sucho je. A žádná voda tam už neteče.

Martin PŮTA, hejtman Libereckého kraje /STAN/

--------------------

To je ta velký problém, že ho asi dokáží řešit pouze vlády obou zemí.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka

--------------------

Úbytek vody Poláci přičítají změně klimatu. Bez přesvědčivých důkazů nechtějí o žádných kompenzacích pro české sousedy slyšet. Ministerstvo životního prostředí proto schválilo 30 milionů korun na vrty, které budou stav spodních vod monitorovat.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/

--------------------

Česká strana udělá všechno pro to, aby čeští občané nepřišli o vodu. Především potřebujeme informace z dokumentace EIA, které nám polská strana slíbila do konce letošního roku.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka

--------------------

Vodohospodáři zároveň hledají možnosti, jak vodu v oblasti zachránit.

Petr OLYŠAR, ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti

--------------------

V současné době se připravujeme, abysme byli schopni realizovat propojení všech vodovodů na Frýdlantsku jeden velký celek. A na částečném zkapacitnění stávajících zdrojů.

Jana ŠRÁMKOVÁ, redaktorka

--------------------

Na pondělní písemný dotaz České televize ohledně rozšíření těžby zatím vedení dolu Turow nereagovalo. O aktuálním dění mají Poláci českou stranu informovat během pracovní schůzky, která je naplánovaná na 7. září. Jana Šrámková, Česká televize.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

K oné komunikaci mezi českou a polskou stranou ještě drobná poznámka. Starostové z české strany se domáhali, aby kabinet ustavil pro tuto věc speciálního vládního zmocněnce, ale neuspěli. Takhle argumentují, že nejsou pro polské partnery řekněme dost silnými partnery, aby s nimi o věci vůbec diskutovali. Ale teď se pojďme podívat na podstatu problému. Proč se vlastně obce ve Frýdlantském výběžku a taky na Hrádecku a Chrastavsku bojí úbytku vody a jak k němu podle geologů teoreticky může dojít. Tohle je současná situace v podzemí Žitavské pánve. Na dně dolu Turow musí být kvůli těžbě zásob hnědého uhlí, které podotýkám, nejsou příliš kvalitní, sucho. A tak se odtamtud odčerpává velké množství vody. Modrá linka naznačuje, jak s směrem k jámě snižuje hladina podzemní vody. A tu využívají právě i lidi na české straně hranice. Například ve zmíněném Hrádku nad Nisou. Pokud by se povrchový důl takto rozšířil směrem na jih, blíž k české hranici, může se podle geologů stejným způsobem, tedy víc na jih posunou i ona postupně klesající hladina podzemní vody. Hrádek nad Nisou by se tak rázem ocitnul na místě, kde je voda o poznání níž. A tento scénář se ovšem může, ale taky nemusí naplnit.

David MAŠÍN, geolog, Přírodovědecká fakulta UK

--------------------

Todle je nyní podrobeno zkoumání, protože je zde taky vlastně v cestě té hladině je několik zlomů a my nevíme zcela jistě, jakou mají funkci. Jestli propouští vodu nebo nepropouští. Takže ten výsledný efekt je ještě podroben zkoumání.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

Teď se ale z Frýdlantska přesuňme o něco dál na východ. Do Moravskoslezského kraje, protože i tam velmi bedlivě sledují své severní polské sousedy.

Martina KOZIOLOVÁ, redaktorka

--------------------

Rybník nebo Katovice. Místa vzdálená zhruba hodinu cesty od českých hranic. Přibližně stejnou dobu trvá kouři z tamních továren než překročí hranici.

Jan KOZINA, zástupce obecně prospěšné společnosti Čisté nebe

--------------------

Ty škodliviny z Polska k nám proudí především v zimě, protože je to otázka směru větru.

Martina KOZIOLOVÁ, redaktorka

--------------------

Odborníci vliv Polska prokázali také v rámci projektu Air Silesia, který se zabýval kvalitou ovzduší v česko-polském regionu.

Jan KOZINA, zástupce obecně prospěšné společnosti Čisté nebe

--------------------

Právě na tom Polsku je to vidět, protože Polsko si vymohlo i nějaké výjimky z těch směrnic Evropské unie a mají tudíž možnost vypouštět ty emise do, do ovzduší větší.

Martina KOZIOLOVÁ, redaktorka

--------------------

Limity dané Evropskou komisí jsou přitom pro obě dvě země stejné. Moravskoslezský kraj vypouštění prachu do ovzduší ještě zpřísnil.

Petra ŠPORNOVÁ, mluvčí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

--------------------

Prostřednictvím integrovaných povolení žádal krajský úřad po největších znečišťovatelích v kraji, aby snížili počet vypouštěných emisí nad rámec vlastně stanovený zákonem.

Martina KOZIOLOVÁ, redaktorka

--------------------

Špatné ovzduší je jedním z hlavních důvodů dlouhodobé vzájemné spolupráce mezi českou a polskou stranou. Zástupci vlád obou zemí se kvůli němu naposledy sešli na konci loňského roku. Jedním z bodů jednání byly kotlíkové dotace. Zatímco na české straně hranice díky nim lidé vyměnili více než 4 tisíce starých kotlů, v Polsku žádný takový program neexistuje. Martina Koziolová, Česká televize.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

Nejenom smog v původním slova smyslu, ale taky smog světelný. I ten je problémem tady ve Frýdlantském výběžku. A opět se můžeme dívat směrem k Turowu, protože hned vedle elektrárny leží obří skleník firmy Citronex. A ta právě světelným znečištěním trápila loni v zimě české i německé sousedy. V tom skleníku se pěstují rajčata a okurky a reflektory způsobily tak silné světelné znečištění, že lidem vadilo až na vzdálenost 60 kilometrů a nejenom ve spánku. Po intervencích se nakonec podařilo s majitelem firmy domluvit, že ten zhruba 10hektarový areál zastíní a zakryje. Teď už jenom pro srovnání, podívejme se, jak vypadala situace loni, kdy skleníky opravdu zářily a pak uvidíme vzápětí současný stav tak, jak jsme ho natočili v noci na dnešek.

Dan RAMZER, starosta Frýdlantu /ODS/

--------------------

Intenzivní to bylo především v ten čas, kdy byla nízká, nízká oblačnost. Tak ten obzor září normálně od elektrárny, ale zářil několikanásobně víc. Teď je vlastně srpen, není důvod, aby se svítilo. A já pevně věřím, že firma dodrží ten svůj slib a že nebude svítit ani z boku.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

--------------------

A to už je odsud z Frýdlantského výběžku všechno. Vracím slovo do Prahy Jakubovi do studia. A dalším tématům.

Zdroj: ČT 1, Události, 23. 8. 2017

Celá reportáž ke shlédnutí zde.