ČT 1, Události v regionech: Jednání o ekologii začaly v Ostravě

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka

--------------------

/Výpadek signálu/ zůstává nejhorší v zemi. Pozornost se tak obrací i na Polsko. Z tamních hutí a rodinných domů hlavně v zimě létá prach na české území. Jak zlepšit špatné životní prostředí a jeho dopady na zdraví lidí, o tom ode dneška do čtvrtka v Ostravě jednají delegáti z 53 zemí.

Barbora ČERNÁ DVOŘÁKOVÁ, mluvčí ArcelorMittal Ostrava

--------------------

Tahle technologie funguje přibližně jako vysavač, dovnitř se nasává vzduch a na povrchu tady téhle tkaniny zůstávají i ty nejmenší prachové částice.

Pavla DAŇKOVÁ, redaktorka

Markéta RADOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Filtr, díky kterému se z ostravské huti už tolik nepráší, je velký jako třípatrový dům. Celková plocha látky, která nečistoty zachytává, má rozlohu 2,5 fotbalových hřišť. Prach z těchto tkaninových filtrů je dále předáván do tohoto sila, odkud míří k další likvidaci.

Barbora ČERNÁ DVOŘÁKOVÁ, mluvčí ArcelorMittal Ostrava

--------------------

Kromě více než 99 procent i těch nejjemnějších částic zachytávají benzo(a)pyren a dioxiny.

Pavla DAŇKOVÁ, redaktorka

Markéta RADOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Největší znečišťovatelé regionu jsou na historických minimech a do svých provozů investovali miliardy. Jen v ostravském Mittalu zaplatí ročně za provoz 13 ekologických zařízení 200 milionů korun.

Barbora ČERNÁ DVOŘÁKOVÁ, mluvčí ArcelorMittal Ostrava

--------------------

Tak v podstatě tady už není moc prostoru, jak ty emise ještě dále snížit, protože máme nainstalováno to nejlepší, co je v současné době k dispozici.

Pavla DAŇKOVÁ, redaktorka

Markéta RADOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Miliardy jsou utraceny. Znečištěné ovzduší v kraji zůstává. A nemocných je tady stejně jako před 20 lety. Prostor na zlepšení tady ale podle odborníků určitě zůstává.

Radovan KOZEL, primář pneumologie a ftizeologie, Městská nemocnice Ostrava

--------------------

Spíše u majitelů rodinných domů, ať preferují ekologická topení.

Pavla DAŇKOVÁ, redaktorka

Markéta RADOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Jak životní prostředí zlepšit. Odpověď na tuto otázku začalo dnes v Ostravě na ministerské konferenci Světové zdravotnické organizace, řešit 600 odborníků. Akce, která potrvá do čtvrtka, začala slavnostním zahájením po 13. hodině.

osoba

--------------------

Jedním z největší českých skladatelů - Bedřichem Smetanou.

/ Ukázka /

Pavla DAŇKOVÁ, redaktorka

Markéta RADOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Z polských zdrojů létá prach na české území hlavně v zimě. Česko-polské pomezí je jednou z nejznečištěnějších oblastí v Evropě. Přes oboustranná jednání se situaci zatím nedaří zlepšit. Zástupci Polska ovšem bez tamního ministra životního prostředí jsou mezi delegáty, na kameru ale mluvit nechtěli.

Richard BRABEC, ministr životního prostředí /ANO/

--------------------

Samozřejmě Polsko je historicky, řekněme, země založená na uhlí a hůře se té závislosti zbavují, než my, to je potřeba říct, ale ty tlaky tam jsou velké z naší strany. A máme i konkrétní společné projekty.

Pavla DAŇKOVÁ, redaktorka

Markéta RADOVÁ, redaktorka

redaktorka

--------------------

Polsku letos a v příštích letech vyprší výjimky, které si u Evropské komise vyjednalo kvůli možnosti vypouštět víc prachu a dalších látek z hutí. Podle ministra Brabce to přinese jednak zlepšení vzduchu v Česku a jednak vyšší konkurenceschopnost tuzemských provozů. Pavla Daňková a Markéta Radová, Česká televize.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ve vysílání už vítám Kurta Dědiče, ředitele odboru ochrany ovzduší z ministerstva životního prostředí. Pane řediteli, jak velký je podíl polských zdrojů na kvalitě ovzduší v Moravskoslezském kraji a jaký vliv mají naopak zdroje z Česka na ovzduší v Polsku?

Kurt DĚDIČ, ředitel odboru ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí

--------------------

Hezký večer vám přeji i divákům. Pokud jde o vliv zahraničních zdrojů, tak ten se přenáší napříč celou Evropou a samozřejmě v těch příhraničích regionech se významně projevuje potom, projeví zdroje, které jsou přímo za hranicí. V tomto případě, v případě Moravskoslezského kraje to jsou samozřejmě polské zdroje, které lokálně mohou, zejména v tom blízkém příhraničí, dosáhnout třeba až 50 procent a pokud se v těch daných lokalitách nevyskytují žádné místní zdroje, tak může být i vyšší.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka

--------------------

Poláci kvůli výjimkám od Evropské komise mohou stále ještě vypouštět do ovzduší mnohonásobně víc prachu z průmyslu, než Česká republika, kdy tyto výjimky vyprší a jak výrazně se to projeví na kvalitě ovzduší v Moravskoslezském kraji?

Kurt DĚDIČ, ředitel odboru ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí

--------------------

Tak výjimky, které si Polsko vyjednalo už při vstupu do Evropské unie, tak vyprší na konci letošního roku. A podle toho, jak jsme byli informováni našimi polskými kolegy, tak v podstatě už v současné době nejsou využívány. Nicméně legislativa, která nastoupila od 1. ledna 2016 v účinnost, tak umožňuje všem členským státům, nejenom Polsku, nebo České republice, využít určitých výjimek pro velká spalovací zařízení, to znamená pro elektrárny a teplárny, aby měly určitý prostor na přizpůsobení se novým přísným emisním limitům. Tyto výjimky Polská republika využívá, stejně tak jako Česká republika, nebo Velká Británie a řada dalších zemí, a tyto výjimky budou končit zhruba kolem roku 2020.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka

--------------------

Konkrétně, jak velký vliv mají na ovzduší kraje třeba polské lokální topeniště?

Kurt DĚDIČ, ředitel odboru ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí

--------------------

Polská lokální topeniště se samozřejmě projevují významně, a to zejména z toho důvodu, že jsou založena na spalování pevných paliv a to na rozdíl od třeba České republiky, která už delší dobu reguluje kvalitu paliv, tak Polsko k tomuto kroku teprve chce přistoupit, o to větší ten význam polských lokálních spalovacích zdrojů samozřejmě je. A projevuje se zejména v okamžicích, kdy jsou zhoršené rozptylové podmínky a proudění vzduchu je vlastně zpomaleno a tyto zdroje se zejména projevují v blízkosti hranice s Českou republikou.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jaký tedy bude výstup konference Světové zdravotnické organizace s ohledem třeba právě k ovzduší v Česko-polském pomezí?

Kurt DĚDIČ, ředitel odboru ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí

--------------------

Tak ty výstupy je potřeba vnímat spíše v kontextu nastavení politik, je to signál pro politické reprezentace státu, aby se touto otázkou zabývaly a zahrnuly nová opatření a nové nástroje do svých politik a strategií, které se projeví spíše v následujících letech. Pokud jde o nějaké přímé účinky na situaci v Moravskoslezském kraji, tady se spíše dá očekávat, že budou účinnější opatření, které realizuje Česká republika a která třeba vyvstanou z bilaterální spolupráce s Polskou republikou, pokud bychom zůstali u těch českých opatření, pak se jedná zejména o kotlíkové dotace, případně o opatření, která se připravují v dopravě a která vyvolává legislativa ve vztahu k průmyslovým zdrojům.

Iva KUBANKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pane řediteli, děkuji za rozhovor a přeju hezký večer.

Kurt DĚDIČ, ředitel odboru ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí

--------------------

Hezký večer, na shledanou.

Celá reportáž ke shlédnutí zde.

Zdroj: ČT 1, Události v regionech - Ostrava, 13. 6. 2017