MF Dnes: Světlo jako jed

Umělé světlo v noci škodí přírodě i lidem. Stát začne tlačit na radnice měst a obcí, aby vyměnily statisíce zastaralých lamp. Polovina z nich svítí špatně či zbytečně moc.

Slunce zapadá a česká města rozsvěcí statisíce pouličních lamp. Například Praha září tak mohutně a do takové dálky, že je vidět téměř až z Ústí nad Labem. Umělé světlo však není jen obrazem civilizace, ale též negativně ovlivňuje vnitřní hodiny lidského organismu. Stačí, aby se člověk během noci podíval na mobil, a jeho tělo přestane správně fungovat. A vliv pochopitelně má i světlo lamp, které proniká okny do ložnice.

I proto ministerstvo životního prostředí za podpory Svazu měst a obcí a ve spolupráci s dalšími ministerstvy dokončuje dokument, který má počet nevhodných lamp co nejvíce snížit. A v tuzemských městech jsou jich dohromady statisíce.

Deprese, cukrovka, rakovina

Umělé světlo v lidském organismu ovlivňuje zejména tvorbu melatoninu, který je pro tělo očistný. Tento hormon se tvoří pouze a jenom za tmy. Čím intenzivnější světlo z lamp pronikne okny, tím méně melatoninu tělo vyrobí. Jeho nedostatek pak přispívá k poruchám spánku, vzniku depresí, cukrovky či nárůstu obezity. „Špatný typ umělého osvětlení v nočních hodinách, a hlavně nedostatečný rozdíl mezi denní a noční intenzitou světla si pravděpodobně vybírá svou daň i ve zvýšení výskytu rakoviny,“ doplňuje další zdravotní rizika šéf ministerstva životního prostředí Richard Brabec.

Lidský organismus je přitom nejcitlivější na modrou složku světla. Podle astronoma a experta na světelný smog Pavla Suchana tak stačí, aby si člověk během noci četl na displeji mobilního telefonu jedinou minutu esemesku, a tvorba klíčového melatoninu se zastaví na tři hodiny. Suchan pak upozorňuje, že nejvíce „modrého světla“ je obsaženo třeba i u starších typů LED osvětlení zářících bílým studeným světlem. Přitom právě ta se před pár lety hojně používala. Bylo to v začátcích této technologie kvůli velké úspoře energie. „Je to taková časovaná bomba. Správně by se měla vyměnit i tato moderní svítidla,“ míní Suchan.

Tlak na města i podnikatele

Většina měst vyměňuje nevhodné lampy průběžně již několik let, další se na to chystají. Urychlit to mají státní dotace.

Změny by se však měly dotknout i vlastníků průmyslových areálů. Někdejší předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek upozorňuje, že radnice dosud nemají oficiální páky, jak soukromé provozovatele donutit, aby již nepoužívali lampy, které lidem v okolí mohou škodit. Na druhou stranu se prý většinou nějak domluví.

Příklad? „Při nedávném povolování stavby místní čerpací stanice jsme investorovi dali podmínku, že druh svítidel vybere radnice,“ potvrzuje Jan Matoušek, starosta Bezvěrova na Plzeňsku.

Ministerstvo zatím nemá definitivní představu, jak problematiku světelného znečištění konkrétně řešit. Zatím zjišťuje, jaké jsou legislativní nástroje, které by stát mohl využít k jeho snížení. Pakliže je nenajde, pravděpodobně se zákony změní. Ministr Brabec upozorňuje, že jsou zhruba v polovině práce a že materiál chtějí dokončit do konce léta.

„Nyní spolu se starosty vytváříme doporučení, jak řešit nové veřejné osvětlení nebo jeho výměnu, jaké jsou jeho vhodné druhy,“ říká a argumentuje, že v obcích a městech se stává, že část světla směřuje i do míst, která osvětlená být nemusí, anebo vyloženě být nemají. Navíc se naplno svítí i pozdě v noci, kdy po ulicích nikdo nechodí.

Lampami špatně osvětlenými, ale i naopak oslňujícími místy se zabývá třeba i ministerstvo dopravy, jež tuto agendu řeší z pohledu provozu. A připouští, že se možná budou muset vytvořit nové – z hlediska dopravy bezpečnější – normy pro osazování svítidel.

Stromy nepoznají podzim

Světelné znečištění se týká téměř všech lidí žijících v Evropské unii. Je to jakási civilizační daň. „Kolikrát stačí namířit svítidla lamp účelněji. Nejhorším typem jsou takové ty skleněné koule. Září všude okolo a jen dolů ne,“ upozorňuje Suchan.

Obdobně jako na člověka pak umělé světlo působí i na přírodu. Ovlivňuje rozmnožování zvířat a jejich přirozený biorytmus či třeba orientaci v noční krajině. Stromy se pak vyčerpávají tím, že drží zelené listy déle, než je normální – nepoznají, že se délka dne na podzim zkrátila.

Zdroj: MF Dnes, Pavel Švec, 12. 6. 2017